![]() |
Jak to doopravdicky bylo
To je histórie dlouhá jako lidstvo samo.
Jelikož v písemných materiálech těch největších stěhovavých národů při počátku
našeho letopočtu jsme žádnou zmínku o tomto rodu Kudrnů nenašli (stěhovavých
proto, že cestování musel mít jejich rod nutně v krvi), usuzujeme že jejich
dávní a slavní předkové byly Keltové, neboť tito z důvodů utajení vůbec nepsali,
ale moudrosti si předávali z hlavy do hlavy (z palice do palice). Při
archeologickém průzkumu moravského keltského oppida Staré Hradisko byly ale
pozůstatky kolomazných pecí nalezeny. Takže pro toto se při svých výzkumech
kudrnologové i tolik zaměřují na vše o Keltech.
Kolomaz je produkt, vznikající suchou destilací dřeva v kolomazných pecích, milířích, Dá se v horších formách získat v udírnách, zákoutích kamen se špatným spalováním a vůbec. Že ale není Kolomaz jako Kolomaz dokazuje věhlas Kudrnů. Tito nejslavnější v kolomaznické branži věděli co do své černé mazlaviny přidat, aby obstála při snížení tření těch nejrozličnějších ploch. Jiná byla u selských vozů kde šlo dřevo na dřevo”, jiná u panských kočárů, kde již byla zkoušena opouzdřená ložiska (zde si například Kudrna vypomáhal husím sádlem) a zouplna jiná pro to fšak víte. Máme zprávy že Kudrnové kolomazí i léčili, třeba kulhavku u dobytků, a jsou nezřídké zprávy jak vhodným přiložením pomohli i lidem.
TrakařJediným dopravním prostředkem Kudrnů býval odjakživa trakař vozidlo jehož vývoj též silně ovlivnili. Znám je jejich vynález rameních popruhů, čímž odlehčili paže, dále pak nahrazení kolečka při sněhu lyží či vodní úprava - kdy se trakař mění v řiditelné plavidlo. Jen sen o létajícím trakaři se zatím nepodařilo zrealizovat.
Nás ale nejvíc zajímá přímo tento MISTR - náš Jan Žanek Kudrna, oficiálně poslední z tohoto nejstaršího kolomaznického rodu. vyznačujícím se i N DLOUHOVĚKOSTÍ. Narodil se jako jediný syn v domku, kde Kudrnové odjakživa sídlili - kousek východně od Brna v Mariánském údolí (pod vesničkou Líšeň) 9. září 1833 tátovi Janovi (*1807) a mamince Anežce (*1811). V jejich kolomaznické osadě ještě stále žili i stařešinové rodu dědeček Jan (*1779) s babičkou Boženkó (*1786). Žanka velmi romanticky ovlivnila i návštěva Karla Hynka Máchy, který se zastavil i ve své černé - rudě podšité peleríně na jaře 1836, tříletého budoucího dobrodruha pohoupal na kolenou a poklábosili drobátko. U Kudrnů K. H. M. parádně uhasil žízeň (kudrnovic slivovice, přezdívaná živá voda bývala světoznámá). Máchovo hašení v Litoměřicích o něco později pak dopadlo zouplně neparádně.
V polovině 19. století vzniká i slavná brzy zlidovělá písnička Jede Kudrna okolo Brna. Žanek rozvážel kolomaz po širém okolí dokonce i do Vídně jí vozil. Tak to vždy přesně bylo! Snaha uspokojit klientelu mu byla přednější než namazání vlastního - příšerňácky vrzajícího - kolečka.
A pak
už to šlo ráz na ráz, veden neomylnou intuicí stával u stěžejních dějinných
událostí doma i ve světě. Kristova léta např. prožil jako rakouský voják po boku
kanonýra Jabůrka, aby 3. července 1866 naposledy namazal osy jeho kanónu. O dva
roky později už maže vozy tahající do Prahy základní kameny na Národní divadlo.
V roce 1888 spoluzakládal Klub českých turistů. Při hospodářské krizi odejel do
Ameriky, skamarádil se s Jackem Londonem a vyhrál kolomaznickou soutěž na
Klondike.
Dodal i R. Amundsenovi krabičku famózního skluznicového mazadla. Jinak by Amundsen nikdy nedosáhl jižního pólu jako první. V letadle, kterým letěl R. Amundsen na pomoc trosečníkům ze vzducholodi generála Nobileho, naštěstí nebyl.
Osudné se mu stalo přátelství s Richardem Halliburtonem, který si jej tak oblíbil, že tohoto vitálního staříka v požehnaném věku 106 let vzal v březnu 1939 na svojí džunku plující z Hongkongu do Friska. Jednou přestali vysílat a do Friska nedojeli. Údajně zmizeli v Pacifiku. My ale věříme, že dnes Kudrna i s Ríšó žijí někde na souostroví Midway. V rekordním věku 165 let si užívá zaslouženého odpočinku a zpovzdálí sleduje, jak jeho pokračovatelé pochodují kolem Brna.
povídání napsal Vilda Dvořák - KuDr.NA
obrázky už dávno namaloval Dobra Lukeš
Klub cestovatelů a romantiků Kudrna cestovka naplňují odkaz našeho Žanečka
KONTAKT
KČT (Klub českých turistů) odbor MAPA BRNO
adresa: O-KČT MAPA BRNO, Štouračova 4, 635 00 Brno ● email:
info
iml-czech.com
© O-KČT MAPA BRNO &
webmaster Michael Stanovský, 2006-2008
Webhosting
provozován u WEB4U.CZ